Celkem kruté

17. února 2011 v 22:03 | Prej čtečka myšlenek |  Ve tříde dementi
Rasismus.To je jedno z témat o kterých bych radši ani nevěděla.Rasismus je velmi špatná věc.Diskriminovat lidi jenom kvůli pletí barvy.To jako kdyby jsme diskriminovali Vietnamce, že nemůžou chodit do našich škol, nesmí tady pracovat.Jo já mám kamarádku, která je romka.Musela se odstěhovat, protože tady nenašla práci.Tak někdo rozbil naše kamrádství, protože někdo nechtěl zaměstnat její mámu, protože je romka.Dobře vím, že romové nejsou moc pracovití, ale ještě před pár lety se taky musela odstěhovat jedna moje kámoška, protože tady neměli ulatnení, ale problém byl, že se přestěhovali, až do Anglie.Takže jsem ji viděla  před rokem, ale zase jí uvidím, až za 3 roky a to mi bude skoro osumnáct.Nevím jestli tady budu jetšě bydlet, takže se může stát, že už jí nikdy neuvidím.Jenom kvůli rasismu.Nechápu jak někdo může někoho diskriminovat, protože snad všichni jsme si rovni ne?Protože když budeme někoho dikriminovat dospělý tak to může mít následky na děti.A jak stojí v jednom citátu:
,,Přátelé jsou jako hvězdy, nevidíš je často, ale víš, že existují."A tohle přece nemůže být možné.Snad to někdy přestane.Tedy nevím jestli ano.Doufat se může a naděje je vždycky.
,,Naděje je jako pírko co jenom léta kolem ohně.Záleží jenom na tom kdy to pírko dolítne, až k ohni a schoří a naděje je pryč."
Takže tímle chci říct, že rasismus je špatná věc.Je to můj názor můžete si to přebrat jak chcete, mě je to celkem jedno.Takže mě nekrituzujte za můj názor.Já vám taky váš neberu.!§!!!!
S láskou Prej čtečka myšlenek
 

8.Kapitola Blood love

17. února 2011 v 21:51 | Prej čtečka myšlenek |  Příběhy

8.kapitola Blood love 33
,,Sebastiane!"koukla jsem se z okna. Viděla jsem jenom jak tam je celkem ošklivá bouračka. Sebastian nevěděl sice o co se jedná, ale hnedka zastavil.
,,Co se děje?"zeptal se a kouknul se na mě.
,,No třeba to, že támlhe je tvůj brácha Erik a moje kámoška Veronika a jsou coučásti bouračky?"Sebastian neváhal a jeho zrak upřel zrak na místo, kde se to všechno stalo. Myslela jsem si jenom:,,To nemůže být možné, ale jak se říká všechno je možné. Se Sebastianem jsme tedy došli na místo nehody. Viděla jsem jenom jak tam Erik leží na sedačce a má ránu na hlavě.Veronika, ale nevivázla s jedním zraněním, ale s hodně zraněními.Jedno měla na hlvě, druhé na noze a potom ještě jedno, ale to se jí stalo asi osudné.Měla totiž vsrdci zapíchnutý v srdci kousek stormu. Taže jak to jenom říct.Veronika tu bouračku nepřežila. Když jsem to viděla, tak jako kdyby se najednou zastavil čas a viděla jsem jenom všechno to co jsme prožila s ní.Najednou to, ale všechno zmizelo.Neměla jsem potuchy jestli to není jenom zlý sen, nebo jestli je to krutá realita.Potom mě, ale vzal Sebastian kolem ramen a jenom dodal:,,Je mi to moc líto, ale Verča to nepřežila"řekl mi a asi si myslel, že mi to nějak pomůže.
,,Může mi někdo říct co se tady děje?" najednou se ozvalo z auta. Erik se probral, potom se na nás kouknul tak se mu hnedka ta rána zhlavy zahojila.
,,No děje se to, že tvoje holka umřela"můj tón nebyl nějak zvlášť z nadčením, ale nějak jsem necítila nějakou extra velkou bolest za to, že moje kámoška odešla někam tam kde jí asi bude líp.
,,To si snad děláte srandu?"hnedka Erik začal řvát. Není divu, protože bylo vidět, že má Veroniku hodně rád.
,,Eriku vipadám snad na to, že se z tebe dělám srandu?"
,,Ne Eriku nedělá si Elena srandu, Veča by ti ostatní zranění přežila, ale kousek stromu jí zasáhnul přímo do srdce"Erikovi oči jenom koukali na sedadlo vedle sebe. Tam ležela jenom tak bez mocně Veronika.
,,Panebože!Může mi někdo vysvětlit, když se mi po letech něco podaří tak se to hnedka musí změnit k horšimu?"koukla jsem se na Erika. Jenom se moje rty pokusily o úsměv, ale asi se jim do toho nějak zvlášť nechtělo.
,,Je mi to moc líto Eriku"najednou jsem to řekla. Musela jsem, protože vipadal vážně zdeptaně.
,,No jo jasný!Teď mě budete každej litovat jakej jsem chudák, protože mi umřela holka, ale kdo řekl, že jsem jí měl vůbec rád, nebo, že jsem jí k ní vůbec něco cítil.Měl jsem jí jenom na jednu věc.Abych zapoměl na tu věc kterou jsi mi provedla ty Eleno!"já jsem se jenom na něj koukal a hnedka jsem se koukla na Veroniku. Panebože tak to nemůže být možné! Erik měl Veroniku jenom na to, aby zapoměl na to, že jsem si ho nevybrala. Tak to vážně moje uši slyšet nemuseli. Nadechla jsem se a hnedka jsem šla pryč. To bylo prostě na mě moc.Erik za mnou a začal zase mluvit:,,Eleno prosím odpusť mi to prosím"
,,Tohle se nedá jenom tak omluvit"koukla sem jsem se na něj a ještě na Sebastiana. Sedla jsem si do auta.
,,Hele jestli chceš nasedni na zadní sedadlo a zavolej Sebastiana a může jet dál ne?"
,,Sebastiane tvůj miláček tě očekává v autě a mě tam zve taky abychom konečně pohli z tohohle zavšivenýho místa"Sebastian se otočil a hnedka šel. Erik si sednul na zadní sedadlo.
,,Sebastiane?Mohl by jsi prosím zastavit tady jenom potřebuju něco viřídit" Sebastian hnedka zastavil. Šla jsem jenom kousek do lesa.
,,Co myslíš, že tam bude dělat?"zeptal se Erik.
,,No nejspíš třeba má hlad a šla si dát krev ne?"Erik jenom pokrčil rameny. No ani jeden neměl pravdu. Jo číst myšlenky tak to je moje. Šla jsem do lesa. Viděla jsem jenom jak tam někdo stojí.
,,Kdo tady je?"neznáma osoba se na mě otočila.
,,No já jsem ta která by ti mohla trochu pomoct"řekla ta neznáma osoba.
,,Počkat ty pomoct mě?Ani neznám tvoje jméno, tak jak mi můžeš pomoct?" 34
,,No mohla bych ti pomoct jak by jsi mohla zvládnout dva kluky na jednou, jednoho si mohu vzít já ne?"pořád mi nedocházelo kdo to může být, ale bylo asi vidět, že nás zná. Neznámá ke mně přikročila blíž.Už jsem jí viděla do tváře. Měla blonďaté vlasy,měřila asi 163 centimertů,její oči jenom zářili modří.
,,Jak mě můžeš znát?Když já tě vůbec neznám"dívka se otočila, ale už se moc neusmívala.
,,Takže ty si na mě nepamatuješ?"zeptala se mě a bylo vidět, že jí nejpíš asi znám. Najednou sem začala pátrat v paměti.Najednou jsem si moje pamět vzpoměla na někoho z dětství.Viděla jsem to jako kdyby to bylo přímo předemnou. Byla tam malá holčička. Měla stejně blonďaté vlasy jako ta dívka, která na mě začala mluvit.
,,Počkat!Nebydlela ty jsi náhodou někdy v Český republice?"dívka jenom příkývla.
,,Jo, už si pamatuju, hráli jsme si spolu hodně, když jsme byli ještě hodně malý děti"
,,Tak to je dobře, že si na mě pamatuješ"přistoupila ke mně a objala mě.
,,Vím, že je to trochu nevhodné, ale nepamatuju si tvoje jméno"
,,No tak to se nedivím, že si na něj nepamatuješ, neviděli jsme se asi deset let"jenom jsem přikývla.
,,Jo to jméno, Dia"
,,A jo, já nevím jak jsem na tebe mohla zapomenout"Dia se na mě koukla a jenom se zasmála.
,,No tak by jsme teda mohli jít"najednou řekla a šla směrem k autu. Něco mi stejně nedocházelo. Jak mohla vědet kde jsme a co chceme jít udělat. Potom mi to trochu došlo.
,,Ty jsi upír, že jo?"na mojí otázku se jenom otočila.
,,Je to asi víc pravděpodobné co"já jsem jenom přikývla.
,,Jinak by si nevěděla kde jsme a po čem jdeme ne?"
,,No tak to je fakt jo a taky máš pravdu, jsem upír"jenom se otočila zpátky a šla směrem k autu. Co mi zbívalo než jít za ní. Když jsme došli k autu. Tak to byl velmi zajímavý názor na to, že by měla jet s námi. Sebastianovi se to moc nelíbilo. Nakonec, ale musel souhlasit, protože jsem ho uplatila jednou věcí. Erik naopak neměl žádné namitky. Tomu se to naopak líbilo, protože si myslel, že hnedka Diu jen tak sbalí, a že s ní bude hnedka chodit. Trochu se spletl, ale to se někdy stává. Erik hnedka začal Diu balit.
,,Hele jak se máš?"zeptal se Erik.
,,No já jsem se měla celkem dobře, než jsme potkala tebe"jo tak tahle odpověd mohla bejt trochu drsná, ale Erik si nemá tak moc věřit.
,,Počkat tím chceš říct, že je hodně špatná věc, že jsi mě poznala?"
,,No asi tak nějak, aspoň že to chápeš"tohle byla Dii zatím poslední věta za jednu hodinu. No Erik mluvil pořád.Dia nad ním jenom mávala rukou.
,,Hele proč na mě porád mluvíš"zeptaka se najednou Dia, jako kdyby to nevěděla.
,,Jenom kvůli tomu, že se mi líbíš"
,,Jo tak to máš dobrý, ale ty mě ne"zase jedna poznámka, která byla celkem drsná ze strany Dii.
,,Mohla by jsi mi třeba jako vysvětlit proč se do mě navážíš?"zeptal se Erik, ale úsměv na tváři mu, už zmizel.
,,Na tohle ti můžu odpovědět jasně a hnedka, baví mě to"tohle Dia asi říkat nemusela. Jak jsem si jí pamatovala z děctví tak byla úplně stejná jako teď. Erik se jenom koukal z okna a už se vůbec s Diou nebavil. Jo tak tam bylo ticho jako v hrobě. Tak jsme s tím musela něco udělat.
,,Tak co Dio kam ses potom přestěhovala?"
,,No já tam kam jsi mě našla, ale né v tom lese, pár kroků od toho je mítina a tam jsme měli dům, ale Marcus přišel a zničil nám ho a zabil ješzě mého otce"to byla další smrt, která mě mohla zasáhnout, protože jejího tátu jsem znala stejně jako svého.
,,Jo tak to je mi líto"koukla jsem se na ní. Ona jenom pokrčila rameny. Jako kdyby jí to vůbec nevadilo.
,,Počkat, tobě vůbec navadí, že tvůj táta tady už není?"na tohle jsme se asi ptát neměla, ale dost mě to zajímalo, protože kdybych se to dozvěděla dřív tak asi brečím. 35
,,Jo vadilo mi to, ale asi jenom pár dní, potom jsme už na to neměla náladu.Před tím než táta umřel tak mě proměnil, já jsem si potom vystačila sama"jenom tohle mi na dané téma řekla. Super ona si myslí, že když je upír tak je superman? Tohle mě na všch dostává. Jednu dobu se tak chovala i Veronika.
,,Hele Sebastiane je, už pozdě a támhle by jsme mohli zastavit a přespat"najednou vyhrk Erik.Asi si myslel, že bude mít pokoj s Diou, ale ona silně protestovala.
,,Já mam pokoj se Sebastianem a na vás zbívá jenom to, jestli chcete mít pokoj spolu nebo zvlášť"
,,No tak já bych věděla zvlášť"najednou zakřičela Dia a potom se koukla hrozně na Erika.
,,Dobře já to chápu, neboj nemusíš hnedka řvát"namítl Sebastian. Znělo to dobře lhostejně. Erik na ní jenom vypláznul jazyk, ale Dia si toho nevšimla.
,,Pane Satane za co mě trestáš, že Dia je tak hrozná holka a nechce se semnou ani vyspat"tak tohle Erik neměl říkat. Dia se totiž trochu naštvala.
,,Ty si mysliš, že když potkáš jakou koliv holku takže se ti hnedka odevzdá?Tělem a duší?Já jsem trochu jiná hochu"potom jenom odkráčela do svého pokoje.
,,Někdy by jsi mohl zavřít hubu co"namítl Sebastian a Erik na to zareagoval tím, že dal oči v sloup a taky odešel do svého pokoje.
,,Teď nám nic nezbívá než jít taky"
,,Jo tak to je fakt"po slovech mě vzal jenom Sebastian za ruku a šli jsme do pokoje. Když otevřel dveře jo byl to nádherný pokoj. Tomu se říka vybrat luxusní pokoj. Nevím sice jak na tom byla Dia a Erik, ale ráno se to snad zjistí.
,,Hele proč je tady jenom jedna koupelna?"zeptala jsem se jenom tak ze srandy.
,,Jo jasne tohle je ten nejlepší pokoj co tady v tom hotelu je"
,,No tak to by jsi mi mohl říct jak skončili Dia a Erik"
,,Skončili spolu v pokoji, aby si to mohli mezi sebou vyřešit"
,,Ty jsi, ale dobrej"koukal jsem se na něj a ještě dodala: ,, Jo a s tou koupelnou na to zapoměn když jsi tak chytrej dokážeš to nějak vyřešit ne?"
,,Já zase tak chytrej nejsem, ale tohle, už mi vážně lezlo na mozek, jak se pořád hadali"
,,No, ale až na to příjdou tak by si mohli začít stěžovat"
,,To je sice možný, ale já mam jeden zlepšovák"a ukázal jenom klíče a zamknul.
,,Zase si moc chytrej co?"zeptala jsem se ho a jenom se se ušklíbla.
,,Myslíš si, že jí za to můžu, když jsem jenom myslel dopředu"
,,Aspoň potom vím kdo za to bude zodpovědný"namítla jsem na všechno co řekl. Taky nevím co na tom všichni mají myslet dopředu, vždyť se to může někdy i vymstít. Jo a taky se to hnedka vymstilo. Někdo začal klepat na dveře. Sebastian šel otevřít. Myslela si totiž, že to bude pokojová obsluha, ale ono prej ne. Kdo jiný to byl než Dia a Erik.
,,Jak jste mohli nám dát stejný pokoj, vždyť víte jak se nemáme rádi"najednou zase začala řvát Dia.
,,Jenom jsme chtěli aby jste si to mezi sebou vyřešili, to je všechno"musela jsem to říct já, protože kdyby to udělal Sebastian tak to by se naštval ještě Erik a já o další spor nestojím.
,,Stejně nechápu jak jsi nám to mohla udělat Heleno"koukla na mě Dia.
,,Jenom jedna věc, neříkej mi Heleno, ale Eleno prosím"Dia jenom přikývla.
,,Musela jsem to udělat, protože jsem měla pokrk toho jak se hádáte, prostě to bylo moc na mě."
,,Takže se z tebe najednou vyklubal strašný sobec co?"zeptala se Dia.
,,Ne nevyklubal, ale taky by ti to bylo nepříjemný kdybych se pořád hádala se Sebastianem, a taky by sis měla uvědomit, že když jsi upír tak si o sobě nemůžes nic víc myslet, než že jsi normální, protože jsi skoro pořád jako člověk, ale jenom tě mohou zabít tím, že ti dají ránu kolíkem do srdce, jinak tě nic nemůže dostat"po těhlech slovech jsem zabouchla dveře a hnedka jsem zamkla.
,,Jo tak to si jim to dobře nadala"najednou uznal Sebastian.
,,Já vím, musela jsem jí už říct co si myslím ne?" 36
,,Jo je dobré říkat pravdu, ale někdy se ti to moc neviplatí"
,,Takže na koho jsi straně ne mé nebo na Dii?"tahle otázka by mohla rozhodnout jestli mě má Sebastian opravdu rád, nebo na mě totálně kašle.
,,V tohmle případě jsem na tvé straně, protože udělala jsi dobrou věc, řekla jsi Die to si o ní mysliš"tohle mě vážně potěšilo, protože když vás má někdo rád tohle by vám řekl taky.
,,No já jsem hodně unavená"najednou jsem řekla. Jo byla to pravda, ale jenom trochu.
,,Dobře"Sebastian si to namířil jenom do koupelny. Pyžamu bylo hnedka navrchu tašky. Dlouho mi to netrvalo. Potom jsem si lehla jenom do postele. Netrvalo mi dlouho usnout. Jenom o čem jsem věděla, jak si Sebastian lehnul vedle mě. Sen jsme měla hodně děsivý. Někdo přišel k nám do pokoje a hnedka šel po Sebastianovi. Já jsem mezitím ještě v tom snu spala. Probudilo mě jenom to jak Sebastian začal řvát bolestí. Byl to Markus a chtěl ho zabít. Teda nevím jestli to byl zrovna sen. No chtěla jsem to zjistit. Tak jsem se probudila. Nebylo to sen, ale jedno jsem viděla. Sebastian tam nebyl. Jenom kolem byla jenom krev a vzkaz. Bylo na něm:
,,Zdravím Eleno. Tady je Markus. Jenom jsem si na pár dní vypůjčil tvého přitele, no a dala by se říct, že možná už potom ani nebude žít. Jestli si teda pro něj nepříjdeš včas. Tak nebude žít. Mám pro tebe hodně dobrou nabídku. Ty nikam nepojedeš a já nechám tebe a tvé zbívající přátelé nechám žít. Prostě ti říkám Veroniku jsem zabil já. Takže ber si z toho příklad. Marcus. Máš na to dva dny aby sis přišla pro Sebastiana."ten dopis jsem hnedka zahodila. A spustili se mi jenom kapičky slz.

Tanečnice je to dobré povolání?

29. ledna 2011 v 10:47 | Prej čtečka myšlenek |  Co mám ráda
Tak jsme jednoho dne myslím , že to bylo ve čtvrtek.Tak jsme přemýšleli na volbě povolání co by jsme chtěli být.Učitelka nám ukázala několik povolání a kam se ještě k tomu řádí.Mě teda osobně zaujali ty co byli v Zábava a Televize.No a ještě k tomu nám dala ukol jako , že si máme jedno povolání vybrat a napsat o něm referát , ale ještě jeden problém.My to povolání musíme chtít dělat.Mě se tam osobně líbilo jenom jedno.Tanečnice , ale teď nevím jestli je to dobrý nápad.Je mi 14 a když jsem byla malá tak jsem chodila na balet , ale to je všechno.No takže teď nevim jestli to má vůbec cenu.Teda chtěla bych spíš tancovat jako tohle:
Ale já si teď uvědomuju , že bych tohle tam asi tancovat nemohla , že by jsem tam musela tancovat balet a tak podobně , ale nevím jestli jsem na balet zrovna já stavěná.Jo jsem celkem visoká jsem hubená a ještě k tomu jsem lehká.Takže nevím jestli to je zrovna dobrý nápad.Takže jestš o tom uvažuju proč to všechno musí být tak složitý,?
 


Řešení nebo jenom pitomost?

24. ledna 2011 v 15:47 | Prej čtečka myšlenek |  Ve tříde dementi
Tohle téma bych měla celkem zvládnout , protože moje kamarádka chtěla spáchat sebevraždu.Neudělala to , protože pochopila , že ta věc kvůli které to chce udělat tak je uplně nesmyslná.Bylo to asi takhle... :
,,Já to musím udělat já ho prostě miluju"(verča)
,,No , ale on tě nenávidí!Tak mu neudělej takovou radast jako se zabít"(já)
,,Já to chci udělat jenom , protože mě nikdy nebude milovat!"(veronika)
Já jsem se potom jenom zbalila a hnedka jsem jela od ní domů.Potom jsem celej den o tom přemýšlela.Jenom když mi potom volala a hnedka mi vyprávěla jak to všechno uděla.Jak se bude cejtit nejlíp na světe , protože už na tom PITOMÍM světe nebude a takhle.Po 5 vteřinách jsem ji to musela zavěsit.
A ještě mi jako odpuštění prý napíše dopis na rozloučenou , ale to mi bylo platný jako žíznivemu chleba.No to je jedno.Celou noc jsem potom nemohla spát.Hnedka co jsem vstoupila do autobusu tak tam seděla.Byla jsem celkem ráda , ale byla jsem i naštvaná , že se chtěla jenom zvíraznit jak si myslela , že jí na to skočím.Jenom tim chci říct jestli se chcete zvíraznit tím , že se chcete zabít a potom to neuděláte jeto hodně velká pitomost , ale jestli jste tak zoufalý jenom třeba kvůli klukovi.Tak být váma to nedělám , protože kluků je na světě , až moc než se kvůli jednomu zabít , ale jestli méáte nejaké problémy třeba v rodině tak se to musí řešit a ne jenom se zabít to je prostě hnusný se zabít!Jenom se to musí vyřešit a nenechat to jenom tak :)

7.kapitola Blood love

21. ledna 2011 v 17:48 | Prej čtečka myšlenek |  Příběhy
7.Kapitola Blood love
Jenom jsem si sedla na postel a byla jsem našvaná na celej svět.Pořád se mi v hlavě poletovaly slova co řekl Sebastian jako kdybych byla nějaká pitomá husa , která hnedka všechno vzdá a nechá si radi od cizích , ale ja přesto všechno Sebastiana strašně miluju , ale nevěděla jsem co mám dělat když jsem jenom pomyslelal na ten den co se Marcus naštval a dal mi tu facku měla jsem chuť zase všechno vrátit , ale musela jsem mu to vrátit prostě jinak.Na něco jsem si vzpoměla , když Marcus přišel tak Erik nebyl nějak u vitřžení , asi se ho vůbec nebál.Ten by semnou mohl jít.Né jako Sebastian ten neskutečný srab , kterýho ale miluju.Jenom jsem popadla mobil a napsala jsem Erikovi sms stálo tam tohle:
,,Hele Eriku prosím přijď nachvíli do Sebastianova pokoje potřebuju s tebou mluvit.Elena."
,,Komu tady jako zvoní mobil?"zeptala se Verča která se právě dostávala z kocoviny.
,,Jo to je jenom sms asi zase bude otravovat ten operátor."najenou namít Erik , ale jenom co si přečetl sms tak šel nahoru.Verča a Sebastian trochu nechápali , ale potom to nechali být.
,,No tak co potřebuješ?"zeptal se mě Erik a měl takový výraz o co tady jde.
,,Já bych potřebovala s ničím pomoc."ale nevím jak to pochopil když jsem ležela na posteli a byla jsem ještě v pyžamu.
,,Hele tak s tím ti pomoct nemůžu na to by jsi měla mít bráchu."
,,Eriku tohle jsem nemyslela.Měla jsem namysli jestli by jsi semnou šel za tím vládcem , protože jak vidím ty se Marcuse odčividně nebojíš."Erik se jenom na mě kouknul pohradavým pohledem.
,,Máš pravdu já se ho nebojím , ale já se spíš bojím tebe co tam na tý cestě budeš dělat."
,,To mi jako chceš naznačit , že se mě bojíš?"trochu jsem se ušklíbla.
,,No to zrovna ne , ale tak když tak naléháš já do toho s tebou půjdu pod jednou podmínkou.Nesmí se to dozvědět Verča ani Sebastian."jenom moje hlava přikývla a začali jsme balit.Přece jenom je to celkem dlouhá cesta , až někam do Ameriky.A my bydlíme jenom v Český republice.
,,Tak jak se teď dostaneme pryč?"zeptala jsem se musela jsem to snad vedět ne?
,,Za prvý se dostaneme ven oknem , protože jinak nevím.Já když jsem utekl od strejdy a byl jsem našvanej tak jsem vzal pár prostěradel a svázal je dohromady.No prostě jak to někdy vydíš v těch pohádkách tak to přesně funguje."Erik jenom popadl čtyři prostěradla a svázal je dohromady.Já jsem mezitím vyhodila tašky z okna.Potom Erik opatrně sešplhal z okna.Hnedka po něm jsem slezla já.aniž by si toho všimnul jsme nasedli do auta a odjeli jsem pryč.Sebastian jenom zaslechl jak někdo stratuje.A hnedka vyběhnul na práh domu.
,,Verčo jsi se kouknout nahoru jestli tam je Elena a Erik."Verča se jenom zvedla ze židle a šla se kouknout nahoru , jenomže tam nenašla nic jiného než vzkaz.
,,Sebastiane!Něco jsem našla nějaký dopis je od Eleny!"Sebastian jenom vyběhl nahoru a jenom popadl dopis na kterém stálo:
,,Milý Sebastiane....Jelikož jsi mě nerespektoval tak jsem musela jít za svým cílem sama bez tebe boužel chtěla nych být stebou , ale ty jsi mi nedal jinou možnost.Kdyby jsi mě hledal jela jsem s Erikem za tím vládcem.Jinak prosím neříkej to Verče Erik si nepřeje aby to veděla jenom jsem ti ještě chtěla říct.Miluju tě tvoje Elena.Sebastian se jenom z hrůzou kouknul na dopis a Verča si ho potom jenom přečetla.Nevěřila svým očím , že Erik nechtěl aby o tak důležité věci věděla.
,,Hele Verčo já musím svojí Elenu najít.Nevím jak ty , ale já jedu do Ameriky , já bych řekl , že se potkáme hnedka v první restauraci z pizzou , protože Elena miluje pizzu."Verča neváhala a hnedka se Sebastianem nasedli do auta a hnedka nás začali hledat.
,,Eriku já mám hlad já chci pizzu."řekla jsem s nadejí , že nás Sebastian třeba najde.
,,Hele já bych bejt tebou jel dál když se chceš dostat dál."
,,Něco jsem ti snad řekla.Zastav v nejbližší pizzerii."už jsem na něj trochu řvala.
Erik radši zastvil.
,,Já jsem to myslel takhle , že se tě bojím.Vždyť jsi na mě začala řvát jenom kvůli pizze."Erik mi otevřel dveře a čekal , až vystoupím.
,,Jo takhle tak promin já jsem to tak nemyslela."odpověděla jsem a hnedka jsem vystoupila a zvřela jsem dveře Erikova auta.Hnedka co jsme vešli dovnitř.Uslyšela jsem myšlenku.Její vlatník byl Sebastian.:,,Kdy můžou být sakra tak skusíme tuhle!Tady má Erik auto."Jenom jsem se usmála a Erik trochu nechápal proč.
,,Tak dáš si zase Havaj jako minule?"zeptal se mě Erik.Já jsem se ještě na něj trohu udiveně koukla , protože si pamatoval něco co jsme zažili spolu.
,,Jo jako poprví když jsme byli spolu."Erik se jenom usmál.Najednou jsem viděla Verču jak jde k nám a , už se chystá dát Erikovi facku.
,,Co tady děláš?"zeptala jsem se jí.Verča tam totiž neměla co dělat.
,,Co tady děláte vy dva odčividně si dáváte pizzu a nechcete aby o vás někdo věděl.Eleno už by sis měla rozmyslet koho teda chceš!"řekla s naštvaným hlasem Verča.
,,Hele hoď se do klidu kotě já jsem tu z čistě pracovních důvodů Elena potřebovala pomoc tak jsem jí tu pomoc umožnil.Jsme stejného názoru Sebastian se bojí Marcuse , ale já ne tak se obrátila ne mě."Verča , ale byla pořád strašně uražená.Ani jeden pohled nemohla věnovat Erikovi.Já , už jsem to prostě nemohla vydržet , tak jsem šla ven.Moje oči byli hodně překvapené.Byl tam totiž Sebastian.
,,Sebastiane?"zeptala jsem se jenom tak do prázdna a dočkala jsem se odpovědi.
,,Eleno!"uslyšela jsem jeho hlas a nemohla jsem to vdržet a rozběhla jsem se do mlhy , která se zničeho nic objevila.Za mlhou nebyl , ale Sebastian.Byl tam Marcus.
,,Eleno co tady děláš?doufám , že nemáš namířeno do Ameriky.Jestli ano tak bych řekl , že jsi nebrala dost vážně co jsem ti říkal!"najednou řekl Marcus.
,,A co když mám namířeno do Ameriky ty s tím nemůžeš nic udělat protože by jsi mě nikdy nemohl umlčet jenom smrtí!Ale na to by ses nezmohl!A ještě bych řekla , kdybys mě zabil tak by se to Vládce dozvěděl tak jako tak.Asi by mu jeden upír scházel!"řekla jsem ostrým hlasem.
,,Elenko ty jsi asi nepochopila jak to chodí v politice.Já to můžu třeba svést na tvého přítele Sebastiana.Mohu říct , že jsem ho viděl jak jste se hádali a on se trochu neovládnul a prostě tě zabil."Marcus ke mně přistoupil a jenom mě pohladil po tváři.
,,Hele na mě může sahat jenom Sebastian , Verča a Erik ty rozhodně nejsi na seznamu."zařvala jsem na něj.
,,Holčičko!Ty proti mně nic nezmůžeš ledatak by jsi četla myšlenky a mohla by jsi vědět co chci teď udělat."Marcus je asi trochu najivní , že by se tahle věc mohla stát , ale já jsem ho v tom klidně nechala.
,,Víš ty co Marcusi jsi ubožák!"ušklíbla jsem se a jenom jsem se ponořila do jeho mysli abych veděla co si bude zrovna myslet a hnedka zareagovat.
,,Ty spratku jeden nevychovanej."tohle sice řekl nahlas , ale hnedka na to mi chtěl dát facku a já jsem stačila uhnoud hnedka co na to pomyslel.
,,Počklat.Takže tady máme jeden unikát ty vážně umíš číct myšlenky."najednou Marcus zmizel v mlze a objevil se tam Sebastian.
,,Eleno tohle , už mi prosím nikdy nedělej.Nikdy bych tě asi nenašel kdybych nevěděl , že miluješ pizzu."a rozeběhnul se ke mně a hnedka mi dal jednu pusu.
,,Neuděla bych to kdybys bral můj nápad hnedka na poprví a hnedka by jsi ho začal respektovat a jenom tak nekoukal a šel do toho semnou."
,,No jo , ale já jsem pořeboval čas na to abych si to trochu promyslel , ale díky tobě jsem stejně musel nasednou do auta a začít tě hledat."
,,Vidíš totálně se doplňejem a hnedka jsem tě k něčemu donutila.Teda přesvědčila jsem tě o tom."tohle asi Sebastian nebude brát jako dobrou obhajovu.
,,To chceš jako říct , že jsem hnusnější než Elena jo?"najednou se ozvalo od dveří pizzerie.Tohle řvala Verča.
,,Ne to jsem nemyslel já to myslím tak , že jsi uvnitř hezčí než ona."
,,Jak vidím mají krizi."dodala jsem , nechtěla jsem totiž abychom se vraceli k tomu co jsem řekla před tím.
,,Jo vidím , ale to snad nevadí?No doufám , že mi tu krizi nemáme?"zeptal se najednou Sebastian a byl celkem v rozpacích.
,,Proč bychom měli být v krizi.Vždyť já tě miluju a ty miluješ mě tak nevím co nad tom řešíš?"Sebastian jenom pokrčil rameny a zasmál se.
,,Hele mohli by jste mi pomoct jak vysvětlit Verče , že je lepší než ty?Nic ve zlím."zeptal se najednou Erik.Já jsem se musela jenom smát.
,,No třeba jí řekni , že já jsem strašný prase co se týče jídla , nebo že třeba že jsem strašně nardžená.t by mohlo zabrat."řekla jsem a hnedka jsem se musela koukat jak to bude pokračovat mezi Erikem a Verčou.
,,No a ty třeba nejsi takový prase jako Elena mnohem líp jíš , nebo ty nejsi tak nadržená jako ona."Verča se jenom otočila a , už nevidržela hrát uraženou.A dala mu hnedka jednu pusu.
,,Dobře tak , už nikdo z ná neprožívá krizi."řekl Sebastian a jenom se usmál.Koukla jsem se na něj.
,,No tak by jsme měli pokračovat v cestě do Ameriky ne?"zeptala jsem a ptevřela jsem dveře od auta.
,,Dobře měli by jsme se podporovat , ale jenom pod jednou podmínkou nasednu do toho auta!"najednou vyhrkl Sebastian.
,,Pod jakou podmínkou?"
,,Hnedka za námi pojede Erik a Veronika:"řekla Sebastian a ještě dodal a trochu se ušklíbnul.
,,A ještě mi ukážeš jak jsi nadržená."tohle bylo trochu opovážlívé i na kluka , který žije tak dlouho.
,,S tou první podmínkou souhlasím , ale nevím jak to budeme zvládat tu druhou."
,,Ale no tak."jenom se mutně kouknul a já jsem se na to musela jenom usmát.
,,No tak to se ještě uvidí , protože máme před sebou ještě dlouhou cestu."
Erik jenom nasednul do auta za nami a hnedka vedle něj Verča a čekali jen co se rozjedeme.Já jsem jenom nasedla do auta a Sebastian ještě trochu váhal.
,,Hele ty aspoň vypadáš na 18 a kdyžtak může ukázat svůj řidičák teda jestli nějakej máš , ale kdybych řídila já tak by mě asi sebrali tak nebuť labuť a nasední."Sebastian se jenom zamračil a jetš dodal:
,,Já nejsem labuť , ale tvůj anděl tak si toho važ."po těhlech slovech nasednul do auta.A konečně jsem vyjeli.
,,Nejsi unaveny Sebastiane?"zeptala jsem se asi po třech hodinách co řídil.
,,Ne nejsem vůbec utahanej odpočin si ty."řekla a podíval se na mě strašně hezky.Tak jsem si jenom položila hlavu na kraj okýnka a trochu jsem se prospala , ale asi za dvě hodiny zastavilo auto.
,,Sebastiane co se děje?"zeptala jsem se rozespale.
,,Ale nic neboj já si jdu jenom pro kafe a nechceš taky něco třeba něco na zub?"
,,No jo dala bych si trochu krve , ale tu seženeš jenom v nemocnici."řekla jsem a trochu jsem se začala smát.
,,Dobrá já klidně tajdu do nemocnice vždyť je hnedka vedle tohodle obchodu."Sebastian se na chvíli vytratil.
,,Tady máš" a podal mi kelímek s lidskou krví.
,,Ty jsi moc hodnej kluk,"řekla jsem to jako kdybych mluvila na psa , ale to bylo asi tím , že jsem se ani moc nevyspala.Sebastian se jenom usmál a potom zase nastartoval auto.
,,Hele nech mi tam taky trochu jo."řekl celkem nervozně.
,,Jo buť v klidu stejně bych to asi nevypila celý."a potom jsme mu podala kelímek s krvý.Jelikož bylo kolem patý ráno a já jsem byla ještě unavená tak se moje hlava zase položila na okýnko a ještě jsem na chvíli zavřela oči.Oči se mi otevřeli asi za dvě hodiny kdy zase Sebastian zastavil auto , ale nevím proč.Jenom jsem vystoupila z auta a viděla jsem docela neznámý nápisy.
,,Sebastiane kdo to jako teď jsme?"
,,No jsme ve Francii a musíme se nalodit , protože se jinak do USA nikdy nedostanemem."
,,Je tohle jsem potrebovala úplně vědět mě stačilo říct kde jsme nemusel jsi mi říkat takový podrobnosti."tohle oznámila moje pusa,můj mozek a moje vyspané oči.
,,Ale tady je někdo moc unavenej na to aby tady spolupracoval co?"ušklíbnul se Sebastian.Já jsem k němu přišla a jenom mu moje oči koukali na jeho.Pořád jsme se jenom koukali přímo do očí.Nic víc jsme neudělali.To bylo divný na Sebastiana , ktéry chtěl zavést jednu podmínku.Jo jasně to bylo jenom tím , že jsem to řekla Erikovi.Ale jinak to skoro není pravda.Moje oči najednou koukali do nebe.Sebastian se jenom pousmas a taky se kouknul do nebe.
,,Hele sice nevím co tím sleduješ."vyhrkla jsem najednou.
,,Já nic to moje oči pořád něco sledujou."namítl a pořád se na mě koukal.
,,Tak když tvoje oči tak je zvřeme."a moje ruce jsem mu dala přes oči.
,,Hej to není fér já se na tebe chci koukat ať se ti to líbí nebo ne."Sebastian tohle dořekl a hnedka dal moje ruce zpátky podel těla.
,,No takhle to bude o moc lepší nemyslíš?"
,,Ne to se ještě uvidí."namítla jsem a hnedka jsem se otočila směrem k autu.Otevřela jsem dveře.
,,Tak už můžeme jet ne?"zeptala jsem se a jenom sem nasadila štěněcí pohled.
,,No to se ještě uvidí."řekl srandovně Sebastian a potom jenom nasednul hnedka vedle.
,,Jo a ty oči sem , už prosím tě netahej jo?"namítla jsem a zašklebila jsem se na něj.
Sebastian nahodil jenom kamenou tvář.
,,To myslíš vážně?"zeptala jsem se a měla jsem vážný tón.
,,Ne nemyslím."usměv mu na tváři nikdy nechybě.Sebastian po pár vteřinách nastartoval auto.Já jsem nevěděla co mám dělat ta jsem zapla rádio.Celkem dobrý akorát to za chvíli Sebastian vypnul.
,,Hele co to jako děláš já to jako poslouchám , jestli sis nevšiml."řekla jsem celkem nepříjemným hlasem.
,,Jo všiml jsem si , ale mě to celkem znérvozňuje takže jestli se chceš dostat na konec cesty necháme to vypnutý jo?"jak chceš no koukla jsem se z okýnka a tam jsem vyděla jenom strašnou pohromu , ale co se nestalo bylo tam auto Erika a Verči.

6.kapitola Blood love

20. ledna 2011 v 18:12 | Prej čtečka myšlenek |  Příběhy

6.Kapitola Blood love
Uslyšela jsem jenom jak někdo otvírá dveře , nebyla jsem si jistá kdo to je.Jenom moje oči byli v pozoru.Když osoba nahlídla do dveří tak to schytala do hlavy polštářem.
,,Jé to je hezké přivítání."řekl Sebastian a šel dovnitř a sednul si na postel.
,,Promiň já jsem snad měla vědět kdo to je?Co kdyby to byl někdo jiný třeba tvůj strejda?"jen tak jsem podokla fakta.
,,Jo takže by to shcytal někdo jiný , ale stejně by to byl člen rodiny."ušklíbnul se a potom se usmál a dal mi pusu.
,,No tak nějak jsem to myslela , ale asi jsem to trochu nedomyslela."zvedla jsem se z postele a moje kroky směřovaly do koupelny , protože moje vlasy vypadaly trochu hůř než předešlý den.No ne trochu jsem zapoměla naznačit uvozovky.Po asi půl hodině usoudil můj mozek a moje oči , že už ten účes je celkem hodně v pohodě.Řekla jsem si:,,Jo v pohodě by to aspoň vypadalo , ale jeden malej problém co na to řekne Sebastian?"tahle myšlenka jen co se objevila tak zase zmizela.Sešla jsem schody a v kuchyni seděl Sebastian a jenom se letmo usmál.
,,Dneska ti to moc sluší."řekl Sebastian jenom asi , protože mě chtěl utěšit , ža ty vlasy mám hezký.
,,Nemusiš říkat , že mám hezký vlasy , když to není pravda."řekla jsem a koukala jsem celkem naštvaně.
,,Ne , ne ty vlasy je to úplně nádherný.Přestože to je hezký a na mě můj názor nevyvrátíš."řekl a jenom mě šel obejmout.
,,aspoň , že ti můžu věřit."řekla jsem.Najednou jsem , ale něco slyšela v hlavě , jako kdyby se zo někdo myslel.Ten dotyčný si myslel:,,doufám , že ten nápad pustila z hlavy.Markus by jí nenechal totiž na živu ani sekundu."přišla jsem na to , že si to myslel Sebastian.No zamyslela jsem se nad tím ještě jednou.
,,No to jsem si o tobě nemyslela."najednou mi to vyletělo z pusy , ani jsem nevěděla co to dělám.
,,Počkat co to tady melěš?"najednou se mě zeptal Sebastian.
,,No tak to já nevim co se ti teď honí hlavou.Jako třeba doufáš , že jsem zapoměla na to abychom šli za tím vládcem."zdůvodnila jsem to co jsem vytrhla jsem se z jeho objetí.
,,Počkat tady něco nehraje.Jakto , že to víš?"zeptal se s údivem jako kdyby to nikdy nezažil.
,,Hele nehraj tady blbýho.Prostě tvoje myšlenka proběhla mojí hlavou ani nevím jak se to mohlo stát."odpověď mu prostě musela být jasná.On se na mě jenom udiveně podíval.
,,počkat ty víš co si myslím?"zeptal se s hodně velkám důrazem.
,,Jo teď jsem ti to vysvětlovala asi třikrát."nechápala jsem ho trochu.Jenom sem se na něj koukla a on měl takový výraz jako roztomilé štěně.v hlavě mi jenom zazněla další myšlenka.Nemůžu se na něj zlobit.Koukla jsem se znovu.Můj úsměv byl jenom pro něj.
,,Já se na tebe prostě nemohu zlobit."moje slova jenom umožńovala to , aby se Sebastian mohl usmát.Také se to podařílo.Jeho tvář jenom pozvedla rty , které byli tak malé , ale přesto tak plné a nádherné.Jeho hlavou potom proběhla další myšlenka.Zněla moc pěkně jenom , je škoda , že jenom proletěla a já jsem si jí nestačila ani ,,Přečíst" , ale dalo mi to jednu věc nikdy nic nevzdávej.i když ti v tom někdo brání.Je možné , že je to i tvůj přitel , ale tím se nenech zmást.Prostě tě musí brát takovou jaká jsi a jestli tě takovou brát nebude tak to není ten pravý.
,,Ale víš co tě teď čeká."najednou moji myšlenku přerušil Sebastian.Najednou jsem , už přestala být duševně mimo.
,,já vím , krásný zážitky s klukem , kterého prostě miluju?"znělo to jako otázka , ale tázací hlas jsem jasně nedala najevo.
,,No tak trochu je to pravda."
,,Počkat jenom trochu?"
,,No já s tebou nemůžu jít , až k tomu vládci."
,,Jakto?"zeptala jsem se hodně udiveně.
,,Ty máš ztížnost , my můžeme jít jenom jako doprovod."
Tak je zase všechno na mě.Aspoň toho hroznýho týpka markuse strhnu z trůnu a , už nikdy vůc nebude mít vládu nad naším městem.Sebastianův úsměv mě prostě dostal.Jako vždy.Jeho úsměv je ten nejkrásnější co kdy moje oči zahlédly.Zakroutila jsem jenom hlavou.
,,Panebože proč se pořád na mě usmíváš?"
,,Já nevím jen tak když máš můj ůsměv tak ráda."řekl a zase se pousmál.
,,Počkat jak to víš?"
,,No já zase umím číst z pohled-Jako třeba jenom vidím tvé oči a hned mo je jasné co chceš říct , ale jenom slušnost mi to nedává volnost abych ti to řekl."
,,Já si tedy myslím , že jenom někdo může mít speciální schopnosti , ale tady pán Sebastian svůdný mi nemůže říct , že to tak není?" z mého hlasu znělo , že jsem hodně naštvaná.
,,já se ti moc omlouvám.Nevěděl jsem , že to nevíš.Myslel jsem , že sleduješ věci o upírech."
,,Myslet můžeš , ale mockrát není pravda co si myslíš."Tentokrát na mě nezkoušel úsměv , ale pohled štěněte.
,,Ty vole nech toho jinak tady roztaje i led."
,,Já jsem vůl?"
,,Ne tak to moje hlava nemyslela , ale moje pusa to nezdvořile vypustila."nevím jestli tohle vysvětlení bude stačiz , ale za pokus to stojí ne?
,,To ti mám jako věřit?"usmál se a jeho kroky pomalu směřovaly ke mně.
,,No tak proč ne , řekla to přeci tcoje láska , která by ti nikdy nelhala."odpověď na otázku byla z mé strany víc než přesvědčivá.Nejspíš mi , ale nevěřil a trest byl z jeho strany zákeřný a začal mě fakt moc lechtat.A jestli to nybl to teda nebyl trest tak Sebastian jenon tak trochu nudil , ale to silně pochybuju.
,,Můžeš mi vysvětlit proč to jako děláš?"
,,No jako jestli si myslíš , že se nudím tak to není vůbec pravda."najednou toho nechal a jenom čekla co mu na to řekl.
,,Tak můžeš mi třeba říct jako za co mě tady trestáš?"čekala jsem na jeho odpověď , ale on nic.Jenom se ušklíbnul .To bylo všechno z jeho strany.Můj mozek mi napovídal ať mu řeknu jako ať se ho zeptám ještě jednou , ale né jé musím poslechnout avoje tělo a musím se uraženě otočit.
,,Dobře trestám tě za to , že jsi tak krásná jako sluneční svit a stejně tak záhadná jako měsíc v úplňku."dořekl tyhle slova a mě hned bylo jasné , že není z tohohle století.Tohle by nikdy neřekl žádný kluk i kdyby to bylo o pět milionu a no dobře tak o pět milionu možná jo , ale to zase utíkám od tématu jako vždy.Takže na tyhle slova jsem zareagovala jenom tím , že jsem se otočila a usmála se.Jak vidíte tak Sebastianovi jenom prospělo to , že žije tak dlouho.Jo a kdyby vám nedošlo proč.Jenom protože když je na onom světě asi tak čtyři století , tak ví jak dívku ohormit a jak jí popsat jenom v tom dobrém světle.Na ty slova reagovala ještě moje pusa a jenom dodala.
,,Asi jsem ti jednou , už říkala , že takověhle slova jsem od nikoho ještě neslyšela co?"Sebastian jenom mlčky přikývnul.Já jsem byla trochu v rozpacích a nevěděla jsem co mám dál říct.Potom jsem se jenom nadechla a dodala:
,,Víš co by mě zajímalo?Jestli jsi tohle vymyslel sám nebo jsi to někde slšel?"Sebastian se ušklýbl a políbil mě , jenomže to nebyla jen taková pusa.Teď jsem byla upírka takže to byl trochu jiný pocit.Mělo to úplně jiný význam , teď se otvíralo spoustu nových možností.
,,Něco ti řeknu.Mohli by jsme nechvíli zapomenout na tu věc s Markusem , ale jenom na chvíli po jednou podmínkou."Sebastian se zadíval se zadíval jenom tak kouknul a usmál se na mě jako vím co máš namysli a vědel to.
,,Počkat , počkat ty jedna vyděračko a šibalko dohormady.."a trochu se i ušklíbnul , ale potom si mě přitáhnul k sobě-
,,Jo tak to dobře , že mě chápeš."koukla jsem se na něj a prohlábla jsem jeho vlasy.Jenom se usmál a vzal mi ruku a zase jí dal kolem ramen.
,,Ale tak by jsme měli začít s tou záležitostí"navrhl Sebastian.Jsenom jsem přikývla.Byli jsme zrovna c kuchni.Tak mě vzal za nohy a posadil mě na kuchyňskou linku.Políbl mě.
,,Copak , copak takhle se k ničemu nedostaneme."namítla jsem.
,,No tak se připrav na tři hodiny neuvěřutelné rozkoši."Naštěstí jsme byli jenom v pyžamu.Jednou mě popadnul za stehna.Potom se mi zadíval do očí.Potom se přiblížil svými rty a potom mě začal líbat na rtech poté přešel na můj krk a hnedka na to na mé prsa.Jak řekl tři hodiny tak to byli čtyři hodiny , ale byli to čtyři njelepší hodiny mého života.Jenom když jsem se vzbudila tak jsem viděla jeho obličej jak podřimuje.Usmála jsem se i když moje oči věděli , že to neuvidí.Tak jsem se zvedla a šla do kuchyně si vzít něco k jídlu.V tu chvíli sešel dolů Erik.
,,Jé ahoj elenu.Co tady děláš?"zeptal se mě s překvapením Erik.
,,No , no já jsen se před chvíli vzbudila."
,,To mi je trochu jasný vždyť jsi jenom ve spodním prádle."Jenom můj úsměv doplnil diskuzi.
,,Chceš taky něco k jídlu?"zeptala jsem se Erika.
,,Hm....tak jo"ukázal na pizzu.A já jsem mu kousek podala.
,,Díky"a šel si sednou ke stolu a vzal si ještě skleničku Brendy.Zachvíli sešla ze schodů i Verča.Byla ještě trochu opilá a jenom sedla na Erikův klýn a dala mu pusu.Já jsem je jsenom sledovala a jedla jsem kousek pizzy.
,,Ale moje zlatíčko , můj vrácha a bráchova holka."najednou se totiž objevil Sebastian a kouknul se kolem sebe a všichni kromě mě se na Sabastiana koukali strašně divně.Zničeho nic začal zvonit zvonek u dveří.Erik šel otevřít.Za dveřmi stál Marcus v normálních věcech ne jako minule v lese.
,,Hledám tady elenu mám pro ní vzkaz!"Erik se jenom podíval a jenom dodal:
,,Je tady , ale stejně by nám to řekla takže mluvte."Tohle bych vážně do erika neřekla , že mě bude bránit.
Marcus nasadil jenom kamenný výraz.
,,Dobrá , řekněme , že jestli se pokusý něco říct o tom co jsem jí udělal bude velmi pikat!"potom se obrátil a odešel.
,,Je ,už se bojim staříku."dodal erik a zabouchnul dveřě.
,,Ale já mu to musím říct vždyť jsi viděl co mi udělal a když mi někdo něco udělá tak mu to vrátím , jsem jako zrcadlo."Sebastian se kouknul nejdřív na Erika a potom na mě.
,,Hele zlato bejt tebou tak to vzdám"
,,Hm si to užij ty srabe měl by sis konečně ujasnit co chceš"Jestli by jsi pro mě objetoval život a nebo ne!"Tohle všechno moje pusa řekla Sebastianovi a poté moje kroky šli hnedka nahoru do pokoje.

Musíme to zvládat až tak?

20. ledna 2011 v 9:44 | Prej čtečka myšlenek |  Škola
Tak tohle je jedna z pomůcek bez , které si prý neobejdete v naší třídě 8.b , ale jenom na češtinu.Český jazyk se máme učit je to přece náš mateřský jazyk , ale musíme se ho učit tak do podrobna?Jako třeba musíme vedět co je to synonymum a hononymum?Já bych řekla , že bych se bez toho trochu obešla i když tohle je celkem lehká věc.Třeba slovesný vid potřebuju to vědět jenom a eru škol , která na mě čeká.Jinak do života bych řekla , že to bnepotřebuju.Jo bylo dobrý se naučit číst a psát.Potom , ale nastaly vyjmenována slova.Jo to ještě uznávám.Abychom věděla jaký i/y se píše kde.Najednou se z toho začali psát testy.
A člověku nezbývalo nic jiného než se na to učit.Jo a třeba je k životu literatura.To jsem vážně nikdy nepohcopila.Jo jenom si tam čteme nějaký uryvky z knih , ale nikdy tam ty knihy nebyli celý , aspoň jedna kapitola.No nic.Nebo po nás náš učitel chce ať se učime literární pojmy jako třeba co je to bajka atd....ale me bude hodně stačit když budu vedět co je za žáánr to co píšu ja a nějaká epika mi muže políbit něco.Prostě spouta věcí nechápu proč se učíme.Jenom by mě ještě zajímalo procč by se v češtině neučili jenom ty základní věci a potom by se od češtiny trochu upustilo , něco jako z matikou , prostě já bych řekla , že to každý předmět přehání , že nás učí tak moc.Jako u ajiny to zcela chápu to ještě tolik neovládáme , abychom se učili nějaký vzory a páady.Jo tak tohle je mů pohled na češtinu co se týče předmětu ve škole a žijte v míru papa

5.kapitola Blood love

19. ledna 2011 v 14:06 | Prej čtečka myšlenek |  Příběhy

Pořád jsem měla zavázené oči.Aspoň jsem se myslila , že se ten šátek mohu sundat.Jenomže mi v tom bránili zavázané ruce.Sice jsem věděla , že upíři jsou hodně silný , ale já jsem neměla ještě ani kapičku lidské krve.Najednou semnou někdo začal cloumat.
,,Co chcete?Já jsem vám zatím nic neudělala a kde je Sebastian?"
,,Myslíš toho zbabělce který tě tady nechal na pospas?"zeptal se nějaký neznámý hlas.
,,Ne Sebastian nikdy nebyl a nikdy nebude zbabělec a jestli ano tak já se postarám sama o sebe."odpověděla jsem a , už mě to nebavilo , tak jsem začala do něj kopat.Měl malou nevýhodu já jsem měla podpatky.
,,Nech toho jinak to bude ještě horší!"
Já jsem toho samozřejmě nenechala.Tak ten neznámy mě vzal na jeho rameno a to jsem se potom , už nemohla vůbec hýbat.
,,Kam mě to vlečeš?"
,,No to uvidíš neboj dozvíš se to co nejdříve a jako první."
Najednou , už jsem neměla nic na očích.Byla jsem v lese.Teď jsem na sobě neměla , už ani ty šaty.Měla jsem na sobě jenom zelené triko a ještě nějaké hodně krátké kraťasy.Rozhlédla jsem se kolem dokola.Viděla jsem jenom jak na kopci je Sebastian a ještě nějaký kluk.Tak moje kroky směřovali tam.
,,Já nechápu jak hluboko jsi mohl klesnout kvůli takovéhle smrtelnici."řekl ten hlas co mě vláčel , až sem.
,,To už není smrtelnice.Proměnil jsem jí."odpověděl Sebastian a uviděl mě,
,,No tak proč není silná jako normální upíři?"zeptal se opět ten neznámý hlas.
,,Ještě neměla lidskou krev.Ty jsi to totiž překazil aby se jí mohla napít!"
Trochu jsem se přiblížila a poslouchala jsem rozhovor dál.
,,Jako to mi chceš jako namluvit , že já jsem bránil vlastnímu druhy aby se dobře vyvinul?"
,,No asi nějak tak."odpověděl Sebastian a trochu se toho neznámého i bál.
,,Tak co tohle je za úroveň?"zeptal se hodně vážně ten asi nejspíš nějaký vládce upíru.
,,No to já nevím to by jsi měl vědět sám , ale ty sám dobře víš jestli se Elena do dvou hodin nenapije lidské krve zemře a budeš za to moct ty a můžou tě odvolat z trůnu!"řekl trochu opovážlivě Sebastian.Ten neznámí muž se trochu zhrozil.Uviděl mě a jenom se na mě trochu usmál.
,,Pojď mezi nás Eleno a dej si doušek."ukázal na mě a podával mi nějakou láhev něčeho červeného.Poslechla jsem nechtěla jsem aby to neslo další průšvihy.Já jsem se jenom trochu napila.Tohle byla ta slavná lidská krev vypila jsem celou flašku.
,,Děkuji , ale stejně by se někdo měl dozvědět , že to vy můžete za to , že jsem málem umřela."řekla jsem s trochu jsem se na něj ušklíbla.
,,Co si to dovoluješ?Ty jedno upírské dětsko?"zeptal se mě a dal mi facku.
,,Já si nedovoluji nic."a těsně před mým obličejem jsem mu tu ruku zastavila.
,,Prosím vás ani neznám vaše jméno a ty moje ano!Co je to za úroveň?"
,,No dobrá já se jmenuji Markus.Jsem vládce celé upírské říše."odpověděl a tak jeho odpověď měla nádech no jak bych to popsala jo , už vím pýchy.
,,Jo to ale dlouho nebudete když se někdo dozví , že jste bránil svému druhu se vyvinout!"zařvala jsem na něj a byla jsem hodně naštvaná.
,,No ale víš co bude ještě divnější když se to od tebe nikdo nedozví!"
,,Já bych řekla , že se to brzy někdo dozví , ale vy jste vládce tohohle města , ale nejste světa.Takže……."řekla jsem mu to s velkým přesvědčením.Markus se na mě divně kouknul a tentokrát jsem jeho úder nečekala.Jeho úder byl hodně silný.Jenom jsem cítila tu ránu.Potom jsem se chvíli kutálela z toho kopce.
,,A ty jestli nechceš skončit stejně by stejně tak by ses měl trochu vzpamatovat.Tahle holka stojí za svým cílem a to je pro náš druh hodně nebezpečné."ještě tohle řekl Sebastianovi a jenom za pár vteřin zmizel.Sebastian se na mě kouknul a hnedka za mnou běžel.
,,Jsi v pořádku?"tohle jediné jsem slyšela a potom jsem , už nic nevnímala.Jenom ještě jedno vím.Sebastian mě vzal do náručí.Vzbudila jsem se , až u Sebastiana doma.Ležela jsem na jeho posteli.Rozhlédla jsem se a koukala jsem se jak Sebastian je u okna a kouká se z něj.
,,Nejspíš , už jsem v pohodě."řekla jsem a Sebastian se jenom otočil.
,,To je dobře , že jsi už vzhůru."řekl a šel za mnou.
,,Jak to že vládci mají větší sílu než normální upíři?"
,,No tak to je dáno tím největším vládcem upírů , který sídli v podsvětí."
,,Tak se za ním vydáme a řekneme mu o Markusovi."navrhla jsem plán.
,,Ty ses asi zbláznila Markus to nedovolí.I kdyby se nám to povedlo musíš mít svědky a důkazy."
,,Hele svědka mám tebe a důkaz.Vidíš tady mám od něj ještě škrábanec.Jak mě bouchnul."a ukázala jsem to Sebastianovi.
Sebastian přišel těsně ke mně s šáhnul mi na čelo.
,,Já si to myslel ty máš horečku a celá nám tady blouzníš!"
,,Hele nebuď jako moje babička když jsem byla nemocná a chtěla jsem jít do školy!"odpověděla jsem mu a trochu jsem se na něj usmála.
,,Ne to měl být jenom vtip."
,,Ale nebyl moc dobrý."odpověděla jsem a koukal jsem se na něj trochu smutně.
,,Hele , ale kdybych tam šli a Markus by se to od svých sluhů dozvěděl tak by nás oba zabil."
,,No a nebylo by to divný , že by město bylo najednou bez dvou upírů?"
,,To teda byla jenomže já tam nemůžu chodit sám.Mám bratra a ten by tam musel jít semnou to je prostě daný."
,,Mu napiš nebo zavolej ne?"namítla jsem.
Sebastian jenom dal oči v sloup a hledal telefon.Šel do vedlejšího pokoje a zavolal Erikovi.Ve vedlejším pokoji strávil asi 20 minut tím , že ho přemlouval.Výsledek byl jasný.Souhlasil.Jo a měla s námi jít i Verča.Jo ta chce jít taky.Řekli jsem si , že by to mohlo počkat do ráno.
,,No teď by jsem měli jít , už spát je půl 12ctý."řekl Sebastian a jenom se na mě hezky usmál.
,,Dobře."a šla jsem nahoru do Sebastianova pokoje.
,,Tady , ale spím já."
,,Ale vždyť je to postel pro dva."řekla jsem a lehla jsem si na jednu půlku.
,,No to je fakt." řekl a lehnul si vedle mě.Kouknul se mi zase do očí.
,,Miluji tě Sebastiane."řekla jsem s usmála jsem se na něj.
,,Moje slova platí též."a dal mi něžný polibek na dobrou noc.
V zápětí jsem usnula.Spala jsem až do 10 ráno.

4.kapitola Blood love

19. ledna 2011 v 14:00 | Prej čtečka myšlenek |  Příběhy

Trochu jsem se obávala co semnou bude dál.Když jsem snědla poslední kousek pizzy tak , už jsem najednou hlad neměla.Najednou mě přepadnul smutek.Fakt jsem se cítila hodně smutně.Teď co mám dělat dál co to mám na krku.Schoulila jsem se v jednou koutě.
,,Dobré ráno Eleno proč jsi jenom ve spodním prádle?"zeptal se mě jejich strýček a podivně se na mě kouknul.
,,Já ani nevím prostě jsme se šli trochu opít a já jsem se vzbudila tady a prostě jsem na svém krku objevila divnou ránu."
,,A měla jsi před chvíli asi pořádný hlad když vidím , že tady v ledničce skoro nic nezbylo".Já jsem jenom přikývla hlavou.
,,Měli by jsme vzbudit Sebastiana , protože teď by sis měla s ním hodně důvěrně popovídat.Já jsem ti říkal , že si na ně musíš dávat pozor , že nejsou to na co vypadají."řekl jejich strýc a šel vzbudit Sebastiana.
,,Sebastiane vstávej , prosím pojď se kouknout na Elenu"zkoušel to jeho strýc pořad se Sebastianem cloumal.
,,Strejdo nech mě na pokoji já chci ještě spát"odpověděl Sebastian takovým hlasem prosím nech mě na pokoji.
,,S Elenou se něco děje není v pořádku."
Jen co Sebastian uslyšel jméno Elena hnedka otevřel oči a hned se vzbudil.
,,Co se stalo s mým zlatíčkem?"zeptal se rychle Sebastian a hnedka seběhnul schody ze svého pokoje do kuchyně.Kde jsem byla schoulená v koutě.
,,Copak se ti stalo?"zeptal se mě Sebastian.
,,Já nevím , ale koukni se na můj krk na to divné zranění."a ukázala jsem na to co jsem měla na krku.
Sebastian se na to jenom z hrůzou kouknul.Šel na horu a šel se kouknout na Erika a Verču.Verča na krku neměla žádná zranění.
Sebastian seběhnul jenom dolů a jenom mě objal a já jsem nevěděla co to dělá.
,,Já se ti moc a moc omlouvám."najednou řekl Sebastian.
,,A za co snad to zranění jsi mi neudělal ty?"
,,Právě že ano promiň moc nevím co to do mě vjelo prosím odpustíš mi?"
,,Ano jistě že ano.Jsi přeci můj kluk.A stane se mi ještě něco?"zeptala jsem se potřebovala jsem to vědět přece je to moje zdraví.
,,Jo?"odpověděl Sebastian a jako kdyby o tom , už nechtěl dál mluvit.
,,A co"trochu jsem se zhrozila.
,,Proměníš se v něco v co ani nechceš mě potkal stejný osud"odpověděl Sebastian s nadějí , že vůbec nebudu křičet.
,,A jako v co?"to byla ta otázka která byla nejvíc důležitá.
,,V upíra?"
,,Cože já nechci být nějaká tělesná schránka bez duše která je na onom světě několik století"a začala jsem trochu i brečet.
,,Díky , že jsi mě tak krásně popsala , protože jsem se stal upírem taky proti svojí vůli."uklidňoval mě trochu Sebastian sice to trochu pomáhala , ale vůbec mi nebylo lépe.Měla jsem ještě řasenku ze včerejška.Černé slzy mi jen doplňovali mojí tvář která byla bílá jako stěna moc dobře jsem se neopalovala.Věděla jsem tak , že budu moct být pořád se Sebastianem , ale to znamenalo , že budu muset pít krev lidí.To se mi nechtělo i když jsem měla jeden dobrý nápad dárci krve,Jenom tady byla ještě jedna maličkost.Uvidím Verču jak umírá.Tenhle pohled by jsem nemohla snít.
,,Sebastiáne ne já nechci být upír , prosím nemůže se to nějak zastavit?"
,,Ne tohle , už nejde vrátit zpět."
,,Tak tady vidím jenom jednu možnost proměňte i Verču jinak se zabiji."odpověděla jsem a koukala jsem se na něj hodně vážně.
,,Dobře , ale může to udělat jenom Erik , protože jí vážně miluje."
Sebastian mě ještě nepustil ze svého objetí.Pořád jsem se objímali a takhle jsem u sebe vydrželi asi tak 2 hodiny.Potom se vzbudila Verča.Viděla nás a nevěděla co se děje.
,,Dobré ráno co se vám stalo?Eleno proč brečíš?"
,,Můžu jí to říct?"zeptala jsem se Sebastiana , protože on mi to udělal.Sebastian jenom přikývnul na souhlas.
,,Měním se v upíra."řekla jsem jí to a ukázala jsem jí to zranění na krku.
,,Cože?Já chci taky!"řekla Verča celkem vážně.
,,To ti může udělat jenom Erik."namítnul Sebastian a ještě dodal:
,.A kdyby tady byla otázka byla proč , protože on tě miluje a takhle se tady můžeš stát upírem , když tě kousne upír , ale musí ten upír toho člověka milovat."
Verča hnedka běžela za Erikem na horu do pokoje.Přemlouvala ho tam celkem dlouhou dobu a na konec se jí to povedlo. Sice s tím moc Erik nesouhlasil , ale tak proč ne?Najednou mě začala bolet hlava , začali se mi třást ruce , začala jsem se strašně potit.Najednou jsem málem zkolabovala.Srdce mu bouchlo jako kdyby každou chvíli mělo dobít.Otevřela jsem oči vedle mě byl Sebastian.Podal mi hrníček něčeho červeného.Já , už jsem měla tušení co to bude.Byla to krev , ale nechutnala tak sladce jako lidská krev.Tohle byla zvířecí krev.
,,Hej já tuhle krev nechci já chci lidskou krev!"vykřikla jsem najednou na Sebastiana.
,,Neboj to taky přijde.Ty ses teprve před pár minutami proměnila nemůžeš být přece hnedka v pohodě.Nejdřív se napij tohohle a potom se podíváme do nemocnice jestli tam nejsou nějací bohatí dárci krve."
Probleskli mi oči , už jsem se nemohla dočkat , až ochutnám tu slavnou lidskou krev.
,,Počkat vždyť je bílí den nemůžeme jít na světlo , vždyť jsem upíři a ty nesmějí jít na sluneční svit ne?"zeptala jsem se když jsem totiž slyšela nebo četla o upírech nemůžou jít na sluneční svit , protože jinak se rozpadnou v prach nebo po nich zbude jenom krvavá skvrna.
,,Jej tohle je jenom pověra když si vezmeš tyhle brýle tak to bude v pohodě."trochu se i zasmál , ale já jsem to nějak nevnímala.Přišel ke mně a podal mi brýle teda spíš mi je i nasadil na oči.
,,Hele jako co to tady děláš ty sis včera neužil dost?"zeptala jsem se ho a trochu i pohrdavě.
,,No to víš že jo.Neboj samozřejmě , ale když jsi teď upírka muže to být u lepší."
,,Jasný ale teď , už mám chuť na trochu krve."
,,Dobře tak se koukej co můžeš umět."Sebastian se najednou objevil za mnou i když před pár vteřinami byl před mým obličejem.
,,To chci taky umět."tak jsem se rozeběhla tak jsem najednou byla v pokoji kde byl Sebastian a před pár vteřinami jsem byla ještě v kuchyni.
,,Ještě tady jedna dobrá schopnost , ale to je jenom pro ty co loví lidi.Můžeš se rozdvojit , ale jenom když lovíš.Jinak to nejde.Prostě jako , že oběť neví jestli jsi ta pravá nebo jestli jsi jenom kopie."Sebastian mě vzal za ruku táhnul mě někam.Nevěděla jsem kam, protože jsem měla zavázané oči.Jen co mi je Sebastian rozvázal oči.Viděla jsem jenom altánek který jsem si představovala o hodině dějepisu.Byli tam ještě zavěšené ty šaty které jsem si představovala.
,,Ty jsou pro mě?"zeptala jsem se a koukal jsem se strašně hezky na Sebastiana.
,,Jasně , že jsou."podal mi šaty.Jenom jsem se usmála a šla jsem se do nich obléknout.Mezitím se Sebastian převlíknul do obleku který byl též v mé představě.Já jsem se zase na něj musela smát.
Začala tam hrát ta hudbu kterou jsem slyšela , prostě celá ta moje představa byla skutečná. Elegantně mě vzal za ruku.
,,Smím prosti o váš vysněný tanec slečno?"
,,Jistěže můžete.Vznešený pane."odpověděla jsem a koukla jsem se mu přímo do očí.
,,Tvé oči jsou jako západ slunce.Nádherný a přece tak záhadný."
,,Tohle jsem , už někde slyšela , že by jsi mi to někdy , už řekl?"
,,Tobě bych to mohl říkat pořád a stejně by to stále byla pravda.Prostě tě jenom miluji."Tyhle slova mě dostali.Ještě žádný kluk mi do očí neřekl , že mě miluje.Teď jsem ani nepřemýšlela nad tím , že mám chuť na lidskou krev.Byl to tak krásný pocit.Jenom , protože jsem se vznášela jako na mráčku.Tenhle pocti jsem ještě nikdy neměla.Věděla jsem , že bych měla odpovědět.
,,Neboj se já tě taky miluji a nikdy tě nechci přestat milovat!"řekla jsem a koukla jsem mu zase do očí.
Najednou přestala hrát hudba.Najednou se ochladilo.Co se to jenom stalo najednou jsem neměla zase ten krásný pocit.Jako kdybych se vznášela na mráčku.Teď jsem měla pocit jako kdybych byla navždycky ztracená a bez ceny .Tenhle pocit se mi , už moc nelíbil.Sebastian najednou zpanikařil ale jenom pohledem.Obrátil mě na druhou stranu.Zavázal mi oči a najednou byl pryč.

Nemocná

19. ledna 2011 v 9:18 | Prej čtečka myšlenek |  Co se semnou děje?
No super.....už pár dní jsem nemocná takže tady nemůžu trávit tolik svého volného času , protože moji rodiče narozdíl od jinejch budeš ležed odkuť to nebude lepší , protože kdyby si trávila celou nemoc na počítači tak se vůbec neuzdravíš.Já na to odpovídám jenom očima v sloup , ale je to celkem ne fér já jsem chtěla jít v pondělí do školy , ale nemyslete si , že kvůli učení fuj to ne.Je tam jeden hezkej kluk a dál si to domyslete xD.A táta mě tam nechtěl normálně pustit , ale vždyt jsem mela jenom teplotu ten toho naděla.A pak si stěžuje , že jsem blná když mě nechce pustit do školy...........

Kam dál